Teleskopický obušek patří mezi chladné, úderné zbraně a slouží nám jako moderní prostředek na sebeobranu. Využívají ho různé bezpečnostní jednotky na celém světě, ale i soukromé bezpečnostní agentury. Teleskopický obušek je složen z pěti částí: koncovka, rukojeť, středová tyč, koncová tyč a špička. V současnosti existuje řada typů obušků, které si můžeme podělit do rôzych kategorií ať už na základě jejich délky, použitých materiálů, způsobu aretace nebo výrobců.
Délka teleskopických obušků
O tom, jaký je obušek dlouhý, se vyjadřujeme v anglických palcích, nejkratší má přitom 16″, což je taková hraniční délka vzhledem k dostatečné energii při dopadu. Naopak, ty nejdelší mají do 23,6″, no existují i obušky vyráběné na míru, ty mohou dosahovat délky až 37″. Co se týče konstrukce, s běžnými teleskopickými obušky jsou totožné, ale pro svou délku vyžadují ovládání oběma rukama a také odlišné sebeobranné techniky.
Nejpoužívanější je ocelový teleskopický obušek
Teleskopické obušky se nejčastěji vyrábějí z kovu. Ocelové obušky se vyrábějí z oceli kalené a nekalené. Právě kalením nabývá obušek lepší mechanické i fyzikální vlastnosti. I když ocel se na výrobu používá nejčastěji, používá se i letecká hliníková slitina – ta je oproti kalené oceli lehčí. V nabídce obušků najdete na trhu různé barevné a povrchové úpravy nejen ocelové části obušku, ale i jeho rukojeti. Ty jsou většinou z pěny nebo z gumy. Gumové rukojeti mohou mít tzv. grip, což je vroubkovaná protiskluzová povrchová úprava zabraňující vytržení nebo vyklouznutí teleskopického obušku z ruky.
Aretace teleskopického obušku
Teleskopický obušek neustále vyvíjejí a takový vývoj vedl ke dvěma způsobem aretace, čili systému uzamčení obušku ve složeném stavu. Nejpoužívanější aretace je stejně jako v civilní, tak i v profesionální sebeobraně, frikční aretace. Obušek je tehdy stabilizovaný v otevřeném stavu třením na sebe doléhajících kuželových třecích ploch. Jako nevýhoda tohoto systému může působit, že pokud obušek otevřete méně razantně, hrozí nebezpečí náhodného zavření obušku a naopak, při příliš prudkém otevření se může obušek docela těžko zavírat. Druhý systém uzamčení umožňuje automatické uzamčení otevřených částí teleskopického obušku pomocí různých typů zámků, většinou na systému posuvných kuliček.